Myslím, že jen málo lidí si je vědomo toho, že stres je důležitým faktorem pro vznik mnoha onemocnění jako je obezita, diabetes, hypertenze, bolesti, únavový syndrom, poruch nálad (deprese), zácpy, snížení imunitního systému, gynekourologických potíží, poruch štítné žlázy, potíží s pohybovým aparátem, ale mnoha a mnoha dalších psychických a fyzických onemocnění.

Výzkum dokonce již potvrdil, že za 90% zdravotních nebo psychických potíží stojí právě stres a je tedy vlastně jedno, jak je onemocnění léčeno. Důležité je zdolat právě to, co ho spouští – stres.

Proč trpíme stresem?

V našem těle je vytvářena reakce, která se vyskytuje přirozeně, když vnímáme, že jsme pod nadměrným tlakem a je navržena organismem tak, aby nás chránila - chránila a bránila náš život, tedy naše zdraví. Má původně vysoce ochranný důvod. Náš nervový systém se okamžitě zapojí do vytváření řadu fyziologických změn, včetně zvýšení metabolismu, krevního tlaku, srdeční a dechové frekvence, zúžení cév, rozšíření zorniček aj. Všechen ten poplach je tu proto, abychom mohli bojovat, nebo prchnout z těžké nebo nebezpečná situace.

Reakce „Boj nebo útěk“může být obrovsky škodlivá, když je vyvolávaná často. Pokud jsou vysoké hladiny stresových hormonů vylučovány často, mohou přispět k řadě stresem vyvolaných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, onemocnění zažívacího traktu, diabetes, únavový syndrom, poruchy příjmu potravy - včetně obezity, různých bolestí, gynekourologických  problémů, migrén a další. Možná trpíme zácpou, nadýmáním, občasnou bolestí hlavy a ani si neuvědomujeme, že stresová reakce to celé spustila. Stres stojí ovšem také za poruchami nálad, depresí, úzkostných poruch, mánií, neuróz, syndromu vyhoření aj. Stres je ale také ta největší překážka pro úspěšnou a rychlou léčbu.

Prvotní příznaky stresu mohou být např. svalové napětí a tedy různé bolesti, bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, bušení srdce a mělké dýchání, zácpa nebo naopak průjem, nemožnost usnout nebo se soustředit. Také častá nervozita a neklid atd. Ty nejsilnější projevy nás odvádějí vyhledat odbornou lékařskou pomoc, neboť příznaky jsou naprosto shodné s infarktem, často je silná dušnost a celodenní potíže s dýcháním spojené i s bušením srdce, psychické projevy úzkosti spojené se smrtí, až pocity, že se asi „zblázním“, silné zhoršení zraku, těžká zácpa nebo průjem, žaludeční bolesti aj. aj., nás doma vyčkávat nenechají.  

Proč stres nebereme vážně

Labirynt naší Duše je obrovský a spletitý. Má v sobě jak vědomé tak nevědomé obsahy. Někdy je toho na nás opravdu příliš a někdy ani netušíme proč jsme neklidní, v napětí, bez energie, s měnícími se náladami, s bolestmi a problémy i našeho těla. Fyzické nemoci navíc máme tendenci ani s psychikou nespojovat. Vlastně ani netušíme tu moc, jakou má naše mysl nad tělem. V ČR je stále tendence psychické stavy skrývat a nijak neřešit.  

Také je mizivá informovanost, co právě stres umí s člověkem „udělat“ – nemluví se o nebezpečí. Samozřejmě existuje i stres vzniklý z radosti. Někteří koučové ve vzdělávání chtějí stres využít pro zvětšení výkonu a tedy ho označují jako pozitivní. Jenže stres zůstává stále jen a jen  stresová reakce. Tedy se všemi fyziologickými změnami, které jsem uvedla na začátku.

Tělo a psychiku neoddělíš

Pokud chcete dosáhnout opravdu ozdravný proces, pak musí být založen na neoddělitelném spojení mezi myslí a tělem.

Mezi myslí a tělem neustále probíhá vzájemná interakce tzn. komunikace. To je významný fakt, který můžete skvěle využít. Berete-li tedy v úvahu, že fyzické zdraví je ovlivněno myšlenkami, pocity, emocemi a chováním a naopak- myšlenky, pocity, emoce a chování jsou ovlivněny zase fyzickými symptomy.

Pokud využijete této vzájemné komunikace, získáte skvělý prostředek pro dobrý stav mysli i těla!  

Mohu odstranit stres?

NE! Odstranit ho nelze, když uvážíme, že organismus ho vyvinul jako vysoce ochranou reakci pro přežití. Určitá část v mozku, která je zodpovědná za jeho zaktivování, je vždy rychlejší než jiné části, které víc logicky umí situaci vyhodnotit. Lze pouze snížit dopad stresu prostřednictvím různých dovedností.  

Mohu těmito dovednostmi zlepšit zdraví, uzdravit se nebo vylepšit své prožívání života?

ANO! Opakování jednoduchých dovedností každý den lze významně zlepšit zdraví - dokonce se zcela i vyléčit.

Prostřednictvím jednoduchého způsobu můžeme celý chod obrátit/změnit a díky tomu dojde k poklesu metabolismu, frekvenci dýchání, srdeční činnosti i činnosti mozku. Tento způsob je opak běžně známé reakce "boj nebo útěk".  Dr. Benson při svém výzkumu tento způsob označil jako „vyvolání relaxační odpovědi" a „pamatované pohody". Tyto dvě akce jsou právě tak rychlé jako ta první - tedy reakce vyvolávající stres.

„Relaxační odpověď" a „Pamatovaná pohoda" je fyzický stav hlubokého klidu, který mění fyzické a emocionální reakce na stres (např. snížení srdeční frekvence, krevního tlaku, rychlosti dýchání a svalové napětí). Dokáží ale ovlivnit imunitní funkce, metabolismus a sekreci inzulínu.

Studie zjistila, že vyvolávání relaxační reakce spouští genomické změny. Byl dokázán vliv na imunitní systém, metabolismus, zejména funkce mitochondrií, sekreci inzulinu, také oslabení aktivace bílkoviny, hrající významnou roli při rakovině nebo zánětu.

Pravidelný trénink těchto technik může být účinnou léčbou širokého spektra poruch.

Má ale dopad ještě další. A tou je kvalita v osobním prožívání:  

• Lepší studijní výsledky
• Lepší pracovní návyky
• Zdokonalený výkon paměti
• Zvýšená sebejistota
• Lepší schopnost soustředění i zvládání úkolů
• Vytváření příjemnějšího prostředí ve vztazích
• Otevírá komunikaci
• Přináší pocit vnitřní síly, uvolnění a naplnění
• Pomáhá v nalezení vhodných rozhodnutí
• Vnáší jiný pohled na potíže

Jaké jsou jiné možnosti?

Vše co uděláme musí do organismu přinést hluboký vnitřní klid po té psychické stránce. Tedy cvičení jógy, dechové, meditační a relaxační techniky, cvičení antistresové nebo tchikungu či taitchi bude vždy pro nás vysoce blahodárné.  

Mimořádné účinky bude mít pravidelné spojení dechových, relaxačních a meditačních technik společně s pohybovou aktivitou a pozitivním myšlením.

Hraje roli i strava?

Ano. Měla by být v období zvětšeného stresu, kterému se prostě nemůžeme vyhnout (např. nemoc člena rodiny), lehká a snadno stravitelná. Ostatně tak, by měla vypadat vždy. Jen v období klidu si organismus s grilovanými klobásami umí daleko lépe poradit. Mělo by být právě při stresu dbáno o pravidelnost a malé porce, bez sladkostí. Ale většina lidí se právě při stresu a neklidu přejídá a pocit „blaha" hledá právě v jídle a i sladkostech. I zde hrají protistresové dovednosti roli, protože si umí poradit s touto chutí se přejídat a jíst nevhodné.

Potravinové doplňky stres neodstraní. Zmírnit ho mohou tím, že doplní to, co ubylo během stresu a organismus nepotřebuje reagovat na nedostatek vitamínů, minerálů například únavou. Je potřeba mít na mysli, že pokud nedýcháme správně, nedochází ani k správným metabolickým procesům, kde vitamíny a všechna ta potřebná výživa, nemůže být ani „vyrobena" z toho, co sníme. Také „stojící" trávení bez poztrácených mikroorganismů nám zabrání do těla dostat to, co potřebujeme. Tedy i z těch úžasných preparátů, které někdy za drahé penízky a v dobré víře nakoupíme.

Umí dech zatočit se stresem?

Každý člověk dostal do kolébky něco, čím udržuje tělo i mysl v dobrém stavu a také něco, čím si je může „spravovat“. A to je dech. Jenže dech se postupně jak rosteme a stárneme mění. Normálně se stará o metabolické procesy, o likvidaci nepatřičných a přebytečných látek – tedy detoxikaci a správnou kyselost prostředí. Pálí také tuky. Masíruje vnitřní orgány a pomáhá jim v dobré činnosti. Přináší dostatek kyslíku do organismu a ten dodává nejen energii a přispívá k regeneraci každé buňky, ale také odvádí přebytečně uložený vápník ve svalech a tkáních. Tedy dechem uvolňujeme i svaly a pomáháme pohybovému aparátu. Zpět se to odrazí právě na dechu a jeho dobré kvalitě. 

Je tedy důležité se naučit opět dýchat správně. Ale nejen to. Je možné se s ním naučit zacházet víc a pomoci si s ním „opravit“ to, co funguje právě špatně. Třeba snížit tlak nebo uvolnit bolest.

Dech je mimořádný ještě z jednoho důvodu. Umí pracovat s naší psychikou. To věděli všichni taoističtí mistři, buddhističtí mniši nebo tibečtí lámové.  Tedy pro všechny, kteří „něco“ řeší a nebo navíc již trpí depresemi, mániemi apod., by měl být alfou a omegou každého dne. Hluboké klidné dýchání spouští v těle mechanizmy, které vše nastavují do přirozené rovnováhy.

Naučte se správně dýchat, více ZDE...